lifestyle

TAKOVÝ BYL MŮJ ROK 2018

Rychle na úvod bych Vás ráda přivítala v novém roce 2019 a zároveň bych ráda popřála, aby byl tento rok pro vás alespoň tak úspěšný, jako byl ten loňský, abyste si našli čas sami na sebe a svou rodinu. Radovali se z maličkostí a každý den vykročili pravou nohou z postele. V roce 2018 se toho u nás stalo docela hodně, některé zážitky si ráda připomínám, některé bych byla radši kdyby se nestaly. Dnes je prvního ledna, já otevírám svůj nový, prázdný diář a začínám si sepisovat zážitky a věci, které mě letos čekají, a že jich je požehnaně. Nebudu lhát, rok 2018 byl pro mě velmi, ale velmi těžký, ale zároveň krásný. Celý rok jsem si ale velmi užila, ať už v dobrém nebo špatném. Jako blogerka se na blogu snažím psát pozitivně, ale stejně jako vy, i já mám ty špatné dny. Nicméně když si v mobilu a na Instagramu projíždím fotografie, napadá mě jediné – ty nejkrásnější, ale i ty nejbolestivější vzpomínky si zapsat na mé nejoblíbenější místo. Protože život není pouze o těch světlých stránkách, ale bohužel i o těch, o kterých neradi mluvíme. Tady na blog. Pojďte nahlédnout do mého soukromého života a na to, jaký ten rok vlastně u mě byl.

Leden

Lednem to všechno začalo tak nějak růžově. Hned na začátku ledna jsem si založila vlastní web s názvem lifestyleandbeauty.eu na kterém se nyní nacházíme. Sice bloguji již od svých dvanácti let, ale zakoupit si vlastní doménu jsem se rozhodla až v minulém roce a ani jednou jsem za tu dobu nezalitovala že ji mám. Našla jsem ve vás oporu a získala spoustu nových čtenářů a firem, kteří se mnou navázali spolupráci. Bohužel v lednu jsem také některé spolupráce ukončila neboť mi nic nepřinášeli. A já na svém blogu chci propagovat pouze to, co ráda používám a využívám a ne jen to, co mi daná firma nadiktuje a bez mého vědomí pošle. Pořídila jsem si taky novou zrcadlovku, abych blog mohla rozjet naplno a fotky byly kvalitnější. Ale aby leden byl pouze o tom růžovém říct nemohu, můj dědeček se už více než rok utápěl v začarovaném kruhu rakoviny. Vždy když mu lékaři v nemocnici dali krev mu bylo lépe, o pár týdnů později to bylo zase horší. Ale nevzdával to, měl energii.

 

Únor

Jak v lednu spolupráce odcházely, přibývaly i ty nové, ty, které mám i letos. V únoru se nic moc nedělo. Co si pamatuji, slavili jsme akorát s rodinou svátky našich maminek. A jezdili po návštěvách. Hodně času jsem trávila v práci, protože jsem měla přesčasy a byla jsem tam od rána do večera. Naštěstí byl únor dost krátký a já se nesmírně těšila na březen a na jarní dny. V únoru jsme se také rozhodli, že se rozrosteme o jednoho člena navíc. A že si splníme sen a pořídíme si koťátko Ragdoll. Proto jsem napsala několik chovatelkám. Akorát jsem čekala na nějaké, které si zamiluji a která chovatelka mi bude nejsympatičtější.

Březen

Našla jsem chovatelskou stanici, kde zrovna čekali koťátka a kde jsem si od první věty začala rozumět s chovatelkou. Nicméně její dvě kočky čekali koťátka, ale všechna už byla předběžně rezervovaná. 12. března se jí malá bílá klubíčka narodila a já se rozplývala nad jejich fotkami. Březen ale nebyl jen o tom krásném, 20. března jsem jela na návštěvu za dědou, který se strašně rychle začal zhoršovat. Naší návštěvu téměř nezaregistroval. Pouze spal a nevěděl ani, kdo je jeho manželka, má babička. Byli jsme tam celý den a nechtělo se nám odjíždět. Ten den jsem byla psychicky na dně. Tímto dnem to ale neskončilo. V pátek, 23. mi volala ráno mamka, jela jsem zrovna do práce „Deni, děda teď právě zemřel..“ v mobilu se ozvala ticho, já byla také ticho. Po chvíli jsme volala babičce, ta plakala, já plakala. Ten den jsem došla do práce, kde jsem se zhroutila. Ihned jsem byla propuštěna, abych si vzala několik dní na zotavenou. Proplakala jsem celý den, večer, několik dní jsem nespala. Na pohřbu jsme se sešla celá rodina. Byl to šílený den, den plný emocí. O den později později mi chovatelka poslala zprávu o tom, že ji jeden zájemce odpadl, zda o koťátko mám stále zájem a poslala mi několik fotek koťátek. V těžkém zármutku jsme si vybrali jednoho krásného chlapečka. A nemohli se dočkat dne, kdy se do stanice pojedeme podívat poprvé. Díky našemu chlapečkovi jsem začala zase žít a dívat se na svět.

 

Duben

V dubnu byli Velikonoce. A my je doma neslavíme, proto jsme si užili dva dny volna od práce a relaxovali jsme. Druhý týden v dubnu jsme měli rodinnou oslavu. Strejda od přítele slavil 50 let. Sešla se tam celá jeho rodina a strávila jsme v malinké restaurace celé odpoledne. 14. března jsme se jeli poprvé podívat do chovatelské stanice koček plemene Ragdoll, podívali jsme se, kde kočičky vyrůstají, seznámili jsme se s chovatelkou a koťátky a poprvé jsme viděli našeho chlapečka, Oscárka. Byla jsem ten nejšťastnější člověk. Ten den jsem také podepsala předkupní smlouvu a nemohla se dočkat dne, kdy si ho odvezeme domů. Ještě ten den jsem rodině volala a posílala fotky našeho malého broučka.

Květen

Začala jsem objednávat výbavičku pro Oscárka. Museli jsme přikoupit nějaké bytelné škrabadla a nové hračky, aby měl něco svého. Oslavili jsme také narozeniny od přítele. Měl kulatiny a sešla se úplně celá rodina. Oslava probíhala celkem dva víkendy. Moje mamka s rodinou u nás byla v novém bytě úplně poprvé. Všichni jsme si ty náročné, ale krásné dny naplno užili.

Červen

V červnu jsem se také hlásila k opravnému termínu maturitní zkoušce, jednalo se o didaktický test z anglického jazyka. Dozvěděli jsme se, že přítel byl přijat na vysokou školu. A oslavili jsme jeho úspěch s rodinou. Začala jsem spolupracovat s e-shopem Manzara.cz a 9. června v sobotu jsme si v dopoledních hodinách jeli pro naše koťátko. Cesta tam byla velmi dlouhá, protože jsme jeli po rozkopané dálnici a všude byli různé objížďky, v chovatelské stanici jsme strávili nějakou dobu ve společnosti koťátek a rodičů od Oscárka, podepsali kupní smlouvu, převzali si PP, výbavičku do začátku a smlouvu a hlavně to naše štěstí. Rodiče ho viděli poprvé a byli z něj nadšení. Ten den jsme ho ukázali našim kočičkám, kteří ho přijali dobře. Oscárek si nás hned získal. A vlastně i všechny, kdo se na něj po několika dnech přijeli podívat. My se stali rodiči třetího kočičího děťátka. Byli jsme nejšťastnější pod sluncem. Následující týden jsme měli v práci dovolenou a vyráželi jsme do přírody na výlety a hlídali kočky.

Červenec

Byli jsme na návštěvách u babiček, na chalupě v Beskydech. Kde jsme si natrhali čerstvé ovoce a poseděli s babičkou a rodiči. Pekli jsme různé koláče. Já slavila své 23. narozeniny. Poprvé u mě spal můj osmiletý bratr, se kterými jsme chodili na různé výlety, zmrzliny a užívali si dny plné sluníčka. Zbytek července jsem trávila v práci na přesčasech. Konec července jsme jeli k rodičům na dům, kde jsme sklízeli úrodu, které bylo opravdu požehnaně. Poprvé jsem zavařovala různé ovoce a dělala přesnídávky. Založila jsem si také Instagram, kde jsem jako Lifestyleandbeauty.eu – budu ráda za odběr!

Srpen 

To jsme také slavili narozeniny, kde se sešla celá rodina se kterou jsem se neviděla několik let. Měli jsme s sebou také Oscárka, kde ho všichni obdivovali. A já se dmula pýchou. Vyrazili jsme na výlet po okolí na kolech. A užívali si teplé dny. Byli jsme také na bazéně, několikrát jsme poseděli na zahrádce na pivu a kofolu. A čerpali jsme energii. Nic zvláštního se jinak nedělo. Tedy kromě návštěvy malíře, který nám měl zaměřit stěnu a měli jsme si domluvit termín výmalby.

Září

To se u nás malovalo. Tedy pouze dvě stěny z tmavě šedé na bílo. Psala jsem didaktický test z anglického jazyka. O pár dní později jsem se dozvěděla, že jsem ho bohužel o několik bodů nezvládla. Ale co už. Jednu školu už mám hotovou. Sice jsem si přála zdárně dokončit i tuto, ale nepovedlo se mi to a já začala litovat, že jsem si nezvolila zkoušku z matematiky. Proběhlo také několik rodinných oslav svátků a narozenin. Začala jsem přemýšlet o změně nové práce, protože mi nevyhovovali směny. A dala jsme žádost o přeřazení na jinou pozici s jinými směnami. Respektive dala jsem jim na výběr, buď přeřazení nebo výpověď. Po roce a půl jsem se tedy dočkala jiné směnnosti – ranní, odpolední. Přítel koncem měsíce nastoupil na školu.

Říjen

Opět jsme slavili několik narozenin členů rodiny. Já přešla na jinou pracovní pozici, do nového kolektivu a začala jsem si zvykat na novou práci a nové lidi. Naštěstí jsem se rozkoukala rychle a zvládla jsem úspěšně školení. Ten měsíc mi strašně rychle utekl a já se začala těšit na vánoce a vánoční atmosféru. Pomalu jsem začala shánět dárky pro rodinu. V říjnu jsem se na blogu téměř nezastavila. Připravovala jsem několik recenzí na kosmetiku, a články s vánoční tématikou. Polovina článků nakonec ani nevyšla. Na konci měsíce jsem se rvala s vysokou horečkou a nebyla jsem schopna vylézt ani z postele.

Listopad

To jsme o víkendech pouze sháněli vánoční dárky a přemýšleli jsme, co komu dáme. Nakonec jsme většinu z nich objednali přes internet. Vždy jak mi přišly jsem je také ihned balila, abych toho v prosinci neměla moc. Také jsem psala nějaké články. Celkově mi příjde, jakoby listopad vůbec nebyl. V průběhu listopadu jsem také kupovala věci na pečení cukroví a vybírala recepty, podle kterých bych cukroví upekla. A rozhodovala jsem se, jestli letos poprvé napeču nějaké cukroví. V listopadu jsem také udělala něco jako vánoční úklid, umyla jsem okna a roztřídila všechny nepotřebné papíry, které jsme doma měli. Mementerra mi také poslala k recenzi tři nádherné knihy, které jste už na blogu mohli vidět a já se pustila do psaní deníčku pro Oscárka a lepit do něj fotky.

Prosinec

Hned při prvním adventu jsme doma zdobili interiér do vánoční kabátku, vytáhli jsme náš stromeček, světýlka a dekorace a společně s mým malým bráškou jsme začali zdobit stromeček. Já se vrhla do pečení svého prvního cukroví. Také jsem se těšila na vánoční trhy, ale tam jsme se nakonec ani nedostali. Tak snad letos. Díky pečení a nakupování posledních vánočních dárečků mi prosinec do vánoc utekl jako voda. Před Štedrým dnem jsme se doslova v obchodech rvali o nákupní košíky. Sháněli kapra a tilápie, a nakupovali jídlo. Před Štedrým dnem jsem dělala bramborový salát pro nás a pro moje rodiče a uklízela byt Na Štědrý den se u nás nic moc nedělo. Od rána jsme se dívali na pohádky, ujídali cukroví, byli jsme na hřbitově a kolem páté jsme si dali večeři. Poté jsme si rozbalili dárky, za které ještě jednou děkuji a užívali si vánoční pohodu. O svátcích jsme se scházeli s rodinami a předávali si dárky, cpali se cukrovím a povídali si. Silvestr jsme oslavili po šesti letech pouze ve dvou+třech. o půlnoci jsme si přiťukli skleničkou vína na úspěšný rok 2019!

 

Rok 2018 mi toho spoustu vzdal, ale také dal. Jsou chvíle, které bych chtěla vrátit zpět a změnit je a také ty, které bych nechala tak, jako jsou. Každopádně dnes je prvního ledna, začíná nám nový rok a je pouze na nás, jak si ho užijeme a jak si jej zařídíme. Já doufám, že se mi podaří to, co si chci/chceme splnit a že bude úspěšný, jak v pracovním, tak i osobním životě. Budu ráda, když mi i vy napíšete, jaký byl ten váš rok, ať už v dobrém, nebo ve zlém.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *